Bujóny (vývary) a jejich význam v naší životosprávě

OBILOVINY

Jsou to rostliny z čeledi lipnicovité, které jsou pěstované především pro zrno. Zrno se pak využívá buď celé, broušené nebo rozemleté na vločky, krupky nebo mouku. Zrno obsahuje hlavně škrob, minerály, vlákninu, oleje a vitaminy. Obilniny zajišťují rovnováhu a vyživují energii středu.


Obilný bujón

Má revitalizující účinky, podporuje trávení, detoxikuje střeva a zklidňuje a podporuje činnost žaludku. Je možné ho pít teplý každé ráno na lačný žaludek nebo před každým jídlem. Prohřeje žaludek a nastaví naše trávení na provozní teplotu.

Obilný vývar vaříme vždy z celého zrna a nepoužíváme vločky. Pokud odvar podáváme dětem mladším tří let, pak zrno namelte nahrubo v mlýnku, den před vařením namočte a potom vařte. Bude velmi dobře stravitelný. Tato úprava je vhodná i pro lidi s problematickým trávením, dráždivým tračníkem nebo refluxem. Pro tyto účely jsou nejideálnější jáhly, které vyloženě pohladí žaludek.


Recept na přípravu obilného vývaru

Co potřebujeme: 2 polévkové lžíce obiloviny, 1 l vody, špetku soli, (špetku šafránu nebo kurkumy – není nutné).

Jak na to: obilovinu s vodou přivedeme k varu a stáhneme a vaříme 2 hodiny. Pak jíme každý den na lačno 1 misku. Můžeme obohatit jarní cibulkou nebo zelenými natěmi.


Co je congee?

Připravuje se z bezlepkové obiloviny a využívá se jako ranní kaše nebo pro podporu energie, při nachlazení, chronických nemocech apod. Připravuje se ve větším množství vody tak, že 1 díl obiloviny zalijeme 10 díly vody a vaříme ve vysokém hrnci 4 hodiny na mírném ohni.

Jinak se obiloviny připravují v menším množství vody z namočeného celého zrna. Celé zrno má mnohem více energie, než zrno drcené či mleté.


Efekt jednotlivých obilovin vzhledem k poškození organismu

V případě plnosti používáme pšenici špaldu, rýži, ječmen.

V případě prázdnoty používáme oves, rýži, kukuřici, proso.

V případě horka používáme pšenici špaldu, ječmen, amarant.

V případě chladu používáme oves, rýži, kukuřici.

V případě vlhka používáme proso, žito, ječmen, pohanku.

V případě sucha používáme pšenici, pšenici špaldu.


Charakteristika základních obilovin

Jáhly jsou zásaditou obilovinou a neobsahují lepek. Harmonizují trávení, jsou vhodné při průjmu, zvracení, při těhotenské nevolnosti a zvracení. Jsou zdrojem draslíku, hořčíku, fosforu, železa, mědi, zinku a z vitamínů obsahují velké množství vitaminu B, vlákninu. Posilují ledviny a jsou vhodné hlavně v období těhotenství. Tonizují krev, rozpouští vlhkost, jsou močopudné a detoxikují. Je vhodná při onemocnění horních a dolních cest dýchací, protože rozpouští hlen, při pocitech těžkého těla a chladu v dolních končetinách.

Ječmen má nízký obsah lepku. Je zdrojem řady vitamínů skupiny B. Je skvělý proti zácpě, ale také při kvasinkových dietách. Pročišťuje horko a zvlhčuje a vyživuje tekutiny a harmonizujeme žaludek a detoxikuje. Podporuje močení a pomáhá při stagnaci potravy a nevolnosti.

Oves má velmi nízký obsah lepku. Je bohatým zdrojem vitaminu B, E, fosforu, hořčíku, železa, zinku a vlákniny. Obsahuje nejvíce bílkovin oproti ostatním obilovinám.Doplňuje ledviny, je hodně horký a není vhodný v letním období, pokud netrpíte extrémní vyčerpaností se zimomřivostí.Podporuje vitalitu a tvorbu krve, posiluje šlachy a svaly, je vhodný při vyčerpání. Ovesné mléko je skvělý iontový nápoj a doporučuje se těm, kteří pravidelně běhají. Nepoužívat při onemocnění kůže.


Pohanka neobsahuje lepek. Je bohatá na vitaminy B1, B2, E, C, zinek, měď selen, hořčík a má vysoký obsah rutinu. Proto se doporučuje konzumovat v letním období a při onemocnění srdce a cév. Rozptyluje vlhko a rozpouští hlen. Je vhodná při pocitech na zvracení a stagnaci stravy.


Rýže neobsahuje lepek, čím kulatější zrno rýže vyberete, tím je pro naše trávení teplejší. Jako mouka se používá jako zahušťovadlo – zvyšuje objem a pojivost. Tonizuje střed, přesto, že účinky se liší podle jednotlivých druhů rýže, je vhodná při problémech se střevem a průjmu.

  • Parboiled rýže má výrazně teplou povahu, je sladké chuti a podporuje činnost sleziny a žaludku, podporuje tvorbu krve a energie, zvlhčuje, tudíž napomáhá vyživovat tekutiny.

  • Basmati je velmi jemná rýže, která má i velmi jemnou energii. Je sladké chuti, má neutrální povahu a podporuje činnost žaludku a sleziny.

  • Divoká tmavá rýže ochlazuje a napomáhá odvádět tekutiny. Má sladkou chuť a osvěžující povahu, prospívá ledvinám a močovému měchýři.

  • Červená rýže patří mezi skvělá tonika krve. Má neutrální povahu, sladkou chuť a ovlivňuje činnosti sleziny, žaludku a srdce.

  • Černá rýže vyživuje ledviny a krev, je hodně sytá, má sladkou chuť, je neutrální povahy a podporuje činnost sleziny, žaludku, ledvin a podporuje energii a krvetvorbu.

  • Hnědá rýže je neutrální a má sladkou chuť. Podporuje činnost sleziny, žaludku a plic. Je vhodná při průjmech, zvracení a svlažuje v letním horku.


Slzovka je bezlepková obilovina. Byla základem stravy ve starém Egyptě, Palestině či Řecku. Má detoxikační a diuretické účinky, ovlivňuje činnost sleziny, žaludku a plic. Používá se při detoxikaci, hubnoucích kůrách, pročišťuje písek z ledvin a močového měchýře.

Špalda obsahuje asi 25 až 35 % lepku. Je významným zdrojem hořčíku, vitaminů skupiny B, draslíku, vápníku, zinku a manganu. Je vhodná při alergiích a kožních onemocnění, pročišťuje horko v organismu a podporuje tvorbu krve a tekutin.

Žito má nízký obsah lepku, velké množství vlákniny, vitaminů E a B, vápník, fosfor, fluor, železo, hořčík. Z mouky se peče chleba a velmi často se míchá s bílou moukou. Má nízký obsah lepku. Podporuje imunitu, je diuretické a pomáhá uvolňovat zadržované tekutiny. Odvar z žita je vhodný při vysokém tlaku.


ZELENINA

Jedlé části jednoletých nebo dvouletých kulturních rostlin někdy i víceletých rostlin. Zeleninu je ideální konzumovat společně s obilovinami. Je velmi bohatá na minerály, enzymy, detoxikuje organismus. Nejlepší je připravovat zeleninu na páře (ne při otocích, kardiovaskulárních onemocněních a obezitě) nebo ji podusit v malém množství vody. Jemné osmažení dodá zelenině teplo a dušení ve vlastní šťávě podporuje tvorbu tekutin (zejména kořenová zelenina je vhodná pro tuto úpravu, aby se z ní uvolnily minerály). Při vaření je nutné vždy přikrýt pokličkou. Nejvíce znehodnotíme zeleninu při vaření ve velkém množství vody. Tento způsob vaření se používá při vaření zeleninových vývarů, kdy je naopak žádoucí, aby látky ze zeleniny zůstaly v zelenině.



Zeleninový vývar podporuje tvorbu tekutin a může se používat v letním období jako skvělé osvěžení. Do zeleninového vývaru můžete přidat čerstvou zeleninu, kterou buď spaříte horkým vývarem nebo ji podusíte a do vývaru přidáte.




Zeleninový vývar

Co potřebujeme: směs kořenové zeleniny (mrkev, celer, petržel, zelené listy jarní cibulky, pórku nebo libečku), sůl, 1 bobkový list, 4 kuličky pepře.

Jak na to: zeleninu očistíme a nakrájíme nadrobno, zelené natě omyjeme a natrháme, vložíme do osolené vody a přivedeme k varu, stáhneme a vaříme 30 minut. Slijeme, rozvařenou zeleninu vyhodíme.

Do vývaru zavaříme novou zeleninu nakrájenou najemno, vložíme zelené natě a podáváme.

Zeleninový vývar můžeme konzumovat samotný při pocitech vysušení, zácpě apod.

Do zeleninového vývaru můžeme zavařit obiloviny, nebo ho servírovat například s vejcem natvrdo, které jsme rozkrájeli na měsíčky, na 1 porci stačí ½ vejce.


MASO

Mírné a občasné používání masa je prospěšné. Naše tělo potřebuje 5 % až 10 % živočišných bílkovin. Měli bychom mít na zřeteli, že maso obsahuje velké množství purinů a je silně kyselinotvorné, takže je nutné doplňovat konzumaci masa silně zásaditými potravinami (zelenina nebo ovoce). Vyšší konzumace masa je vhodná v období podzimu a zimy, kdy potřebuje mírné množství kyselinotvorných potravin, abychom stáhli naše póry a chránili tělo před chladem.


Masové vývary

Masové vývary vždy sloužily na podporu vitality, regeneraci, po horečnatých onemocněních, únavě, chudokrevnosti a vyhublosti. Abyste získali cenné látky z masa, je potřeba ho vařit nejméně 4 až 6 hodin při mírném varu a nepoužívat papiňák. Důležité je též vařit vývar s masem s kostí, z odřezků apod. Jakmile budete vařit maso bez kosti, stane se vývar silně kyselinotvorným. Nejcennější ve vývaru jsou kosti, a ne samotné maso. Proto se pro jeho přípravu nejlépe hodí krky, žebra, oháňka, kosti.

Pokud chcete mít polévku silnější, maso vkládáme do studené vody. Jestliže potřebujete mít šťavnatější maso, vložte ho do horké vody. Pěnu nesbíráme, jsou to cenné bílkoviny.

Co potřebujeme: voda, sůl, kosti s masem, zelené bylinky, pórek, jarní cibulku, mrkev, celer, petržel kořen, stroužek česneku, 4 plátky syrového zázvoru, bobkový list, celý pepř, sůl.

Jak na to: do vody vložíme kosti s masem, omytou a nakrájenou zeleninu, kterou neloupeme. 1 mrkev, plátek celeru, petržel nať pórku nebo cibule, koření a uvedeme do varu se špetkou soli. Vaříme alespoň 4 až 6 hodin na mírném ohni. Vývar přecedíme, a necháme vychladit, maso obereme a nakrájíme do vývaru. Polévku uvedeme do varu a přidáme jemně nakrájenou zeleninu, polévku stáhneme a přikryjeme pokličkou a zeleninu necháme dojít. Jako zavářku použijeme rýži, rýžové nudle, vejce, kroupy, které uvaříme bokem a vložíme do vychladlé polévky. Zeleninu můžete též spařit horkým vývarem.


Jaké maso použít?

Hovězí maso

Obsahuje asi 19 % bílkovin, 8 % tuku, pokud ho vaříme, tak obsahuje 31 % bílkovin a 8 % tuků. Je zdrojem železa, zinku, selenu, kyseliny listové, vitamin B12, podporuje krvetvorbu. Hovězí maso není vhodné při onemocnění jako je dna a při kožních onemocněních. Na druhou stranu je velmi prospěšné při doplňování krve zejména prostřednictvím vývarů.

Kachna

Kachní maso podporuje krvetvorbu, zvlhčuje a napomáhá tvorbě tekutin, čistí horkost, je mírně diuretické. Hodí se při chudokrevnosti a všude tam, kde je únava a nedostatek energie a vysušené sliznice nebo suchý kašel, zácpa.

Králík

Králík obsahuje asi 21 % bílkovin a 8 % tuku. Jeho maso je velmi jemné a lehce stravitelné a je vhodným doplňkem jídelníčku při dietách a ve vyšším věku. Vývar z kostry králíka je velmi jemný a lehce stravitelný.

Kuřecí maso

Kuřecí maso je součástí mnoha diet, ale v dnešní době je vhodné ho využívat z malých domácích chovů. Průmyslově chovaná kuřata obsahují vysoké množství antibiotik. Kuřecí kostry jsou pro vývar skvělé, doplňují energii a podporují krvetvorbu, zahřívají organismus, a podporují chuť k jídlu. Jsou vhodné na vývary, když je potřeba posílit, prohřát a doplnit. Není vhodné při kožních onemocněních, vysokém tlaku a v klimakteriu, když je návalové pocení a začínajícím nachlazení.

Krůtí maso

Má nejnižší obsah tuku a nejvyšší obsah bílkovin z drůbeže, vysoký obsah zinku a vitaminu B12. Z krůtích krků je skvělý vývar a obrané maso můžete spotřebovat i například do rizota. Vyživuje krev, posiluje kosti a je vhodná pro oslabené jedince, při únavě apod.

Slepice

Slepice oproti kuřeti není tak horká, takže je výbornou náhražkou, ale opět je nutné ji mít spíše z menších chovů. Vývar ze slepičí kostry se využíval při léčbě nachlazení, průjmu nebo horečky.

Vepřové maso

Vepřové maso je teplé, proto se moc nehodí ho konzumovat v létě, podporuje činnost jater, doplňuje ledviny a tvoří krev, zvlhčuje. Tomuto masu by se měli vyhýbat ti, kteří trpí kožním onemocněním, velmi střídmě by ho též měli konzumovat lidé s kardiovaskulárními onemocněními. Vývar z vepřových žeber je na podzim a v zimě vhodným doplňkem stravy, který nám dodá energii a teplo. Nadměrná konzumace vepřového masa vede k obezitě a tvoří vlhko a hlen.


Vnitřnosti

Jsou daleko hodnotnější potravinou oproti svalovině. Naši předkové je využívali v léčebné dietetice zejména k podpoře a doplnění organismu. Vnitřnosti mají velké množství vitaminů a nerostných látek. Asi nejhodnotnější jsou játra, která obsahují vitamin A, B, C a D, 20 % bílkovin a 4 % tuku.

  • Hovězí játra tonizují krev. Jsou výborné při chudokrevnosti, bledosti, únavě, při bušení srdce.

  • Kuřecí játra podporují tvorbu krve a prohřívají. Jsou vhodné při únavě, impotenci, pomočování, nespavosti a svalové slabosti.

Játra je vhodné podusit zvlášť a pak vložit do hotového vývaru nebo z nich připravit játrové knedlíčky nebo nočky do polévky.

Ordinace Praha
Poliklinika Maceškův palác
Budečská 33, Praha 2

lien@lien.cz

 

Tel: 602 347 100

Ordinační hodiny
Po - Út 7:00 až 17:00
Středa -  zavřeno
Čtv - Pá 7:00 až 17:00

Objednávky telefonicky
nebo prostřednictvím sms zprávy: 602 347 100. 
Pro objednání nepoužívejte e-mail.

  • Facebook Lien
  • SoundCloud Lien
  • twitter renata lien
  • mailing Renata lien
  • Renata Lien Youtube
  • Linkedin Renata Lien čínská medicína
  • Instagram Renata Lien Čínská medicín

© 2020 by Renata Lien